Fondy EU pomáhají českým hračkám získávat světové renomé PDF Tisk Email
Pondělí, 28 Květen 2012 21:59

V době, kdy Evropané kupují množství levných hraček původem z Asie, je pro české výrobce stále obtížnější udržet se na trhu. Že to i přesto jde, potvrzuje brněnská firma, která s pomocí fondů EU mapuje zahraniční trhy, hledá v nich „skuliny“, které by mohla zaplnit, a na veletrzích navazuje kontakty s odběrateli. Celkem na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků z ČR na zahraničních trzích směřuje více než 62 milionů eur.

Česká republika může v současném programovém období 2007–2013 vyčerpat celkem 26,7 miliard eur z evropských strukturálních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu) a Fondu soudržnosti. Peníze z těchto fondů putují ke konečným příjemcům prostřednictvím početné soustavy 26 operačních programů. 

Všechny české regiony s výjimkou Hlavního města Prahy mají podle pravidel evropské regionální politiky nárok na podporu v rámci tzv. Cíle 1 (Konvergence), který se soustředí na stírání rozdílů mezi jednotlivými evropskými oblastmi. Obecně platí, že pomoc mohou získat regiony, jejichž HDP je nižší než 75 % průměru Evropské unie. V případě České republiky jsou takto poskytovány dotace ze sedmi regionálních operačních programů (řízených regionálními radami soudržnosti) a osmi, které jsou členěny tematicky (a jejichž řízením jsou pověřena sektorová ministerstva).

Mezi ně patří i Operační program Podnikání a inovace (OPPI), jehož administraci má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). OPPI poskytuje prostředky na aplikaci výsledků výzkumu do podnikatelské praxe, vznik a rozvoj firem, jejich inovačního potenciálu a využívání moderních technologií. 

OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

Coby součást výše zmíněných priorit OPPI mohou české firmy čerpat peníze též pro zvýraznění své značky na zahraničních trzích. K tomuto účelu složí v rámci Prioritní osy 6 OPPI zvláštní program Marketing, na jehož realizaci je vyčleněno přes 62 milionů eur. Mezi společnosti, které možnosti spolufinancování vlastní propagace v minulém roce využily, patří i Moravská ústředna Brno (MÚB), společnost s více než stoletou tradicí ve výrobě látkových a plyšových hraček.

Jak mohou české hračky oslovit?

Levná konkurence na trhu s hračkami je pro malé a střední podniky drtivá. Zatímco mnohé firmy ze starého kontinentu se kvůli tomu rozhodly přesunout produkci do Asie, Moravská ústředna Brno se vydala jiným směrem. „Jako jeden z mála evropských výrobců hledáme ‚skuliny‘ na trhu, které nám umožňují zajistit výrobu u nás,“ vysvětluje její obchodní ředitel Blahoslav Dobeš.

České hračky podle něj mohou na zahraničním trhu uspět, zejména pokud se pevně drží svých charakteristických znaků, jako je vysoký podíl ruční práce, evropský design, kvalita zpracování anebo přírodní materiály. Dalšími atraktivními oblastmi jsou zakázková výroba či mezinárodně známé licenční značky. Zde je již výběr omezenější – mezi postavičky, které jsou samy o sobě dostatečně proslulé na to, aby byly lákavé na export, spadá téměř výhradně Krteček podle předlohy Zdeňka Millera. Ovšem ve všech třech případech platí, že klíčem k úspěchu je dát o své práci světu vědět.

A právě k posílení své image na odbytištích v Evropě i zámoří MÚB (vyvážející do více než 25 zemí světa) spustila projekt pod názvem České hračky do světa, jehož náklady pokrývají ze 42 % prostředky z fondů EU. Hlavním nástrojem prezentace byla kromě přípravy propagačních materiálů účast na tematických veletrzích ve Frankfurtu nad Mohanem a Norimberku. 

Kontakt dělá kontrakt

V zahraničí hledáme distributory, nikoliv koncové zákazníky,“ objasňuje Dobeš, proč se investice z evropských peněz soustředily hlavně do mezinárodních výstav. „Na veletrzích se nám podařilo získat nové kontakty, které jsme následně převedli do spolupráce, jež stále trvá,“ dodává.

MÚB není mezi žadateli, kteří oceňují takové příležitosti pro získávání kontaktů, zdaleka výjimkou. „Přínos ze získání a využití obchodních kontaktů mnohonásobně převyšuje prostředky vložené do těchto projektů,“ uvádí Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které výběr projektů a vyplácení prostředků zajišťuje. 

„Program Marketing je s rozpočtem 62 milionů eur spíše jedním z menších programů OPPI, nicméně programem, který vykazuje velmi pozitivní výsledky,“ přibližuje Očko. Celkem již do programu podalo plnou žádost více jak 1.350 žadatelů, přičemž rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno pro 867 projektů v celkové hodnotě převyšující 27 milionu eur. 

Očko připomněl, že v rámci momentálně platné výzvy programu, která byla vyhlášena v květnu tohoto roku, je podporována samostatná prezentace výrobků a služeb českých podniků na veletrzích a výstavách a s tím související tvorba firemních propagačních materiálů, ale také doprava vystavovaných exponátů.

Možnost proplatit náklady na transport vyzdvihuje Marek Škvor, obchodní ředitel společnosti VELTEKO, jíž běží již 10. projekt v rámci programu Marketing. Tato firma vyrábí balící techniku, jejíž přeprava rozhodně není logisticky nenáročná. Dopadu, jaké má díky evropským fondům častější účast na výstavách a veletrzích na budování image podniku, Škvor přikládá značný význam. Určité výhrady ale z jeho úst zazněly na zmíněnou květnovou výzvu. 

„Myslím, že krokem zpět byla skutečnost, že se dotace omezila jen na výstavy, případně prospekty vázané ke konkrétní výstavě,“ poznamenává Škvor. „V minulosti nám pomohla například vytvořit zcela novou webovou prezentaci, která v dnešní době patří mezi stále významnější marketingové nástroje,“ vysvětluje.

Zrychlit čerpání omezením byrokracie

Na druhou stranu zdůrazňuje, že jeho společnost už dnes nemusí čelit zdaleka takové administrativní zátěži jako před několika lety. Přispěl k tomu i elektronický systém vyřizování žádostí OPPI s názvem eAccount. Kladně jej hodnotí i Dobeš z Moravské ústředny Brno. „eAccount nabízí možnost kontroly zásadních chyb a hlavně možnost odesílání všech žádostí a monitorovacích zpráv přímo z firmy,“ shrnul výhody.

Podle Očka z MPO to výraznou měrou přispělo k tomu, že zájem o dotace z OPPI ve srovnání s předešlými lety zesílil. „Jestliže jsme v roce 2010 mezi podnikatele rozdělovali v průměru 300 až 400 milionů korun měsíčně, dnes je tato částka v měsíčním průměru již téměř trojnásobná,“ uvedl.

„V tuto chvíli řešíme situaci, kdy je v každé nově otevřené výzvě našeho programu zájem podnikatelů mnohonásobně vyšší, než je disponibilní alokace, a bohužel se tak na mnohé kvalitní projekty prostředky již nedostanou,“ dodal Očko.

Přesně před rokem byla ale situace úplně jiná. Kvůli procedurálním nejasnostem v OPPI byla Evropská komise nucena čerpání prostředků z OPPI na čas pozastavit. Obnoveno bylo o pár měsíců později.

Programu ještě v listopadu hrozilo, že nestihne splnit tzv. pravidlo n+3, podle něhož měly mít operační programy do konce roku 2011 vyčerpanou celou alokaci na rok 2008 (tj. do tří let – odtud n+3 – pozn. red.). (Více viz EurActiv 16.12.2011 a EurActiv 16.1.2012).

Kvalita projektů se zvyšuje 

K pokroku však dochází také na straně firem. „Statistika jasně říká, že se čeští podnikatelé naučili podávat stále lepší projekty,“ uvádí Očko. Ministerstvo průmyslu a obchodu, stejně jako jemu podřízená agentura CzechInvest, se snaží žadatele podporovat, například tím, že organizují různá školení, provozují zelenou informační linku či v každém kraji poskytují poradenské služby prostřednictvím svých regionálních kanceláří.

Ovšem na účinnost dotací má významný vliv také proměna evropského trendu. „Jestliže v předchozím zkráceném programovacím období se projekty soustřeďovaly zejména na nákup moderních technologií, v současnosti (tj. 2007-2013) převažují projekty inovativního charakteru,“ říká Očko.

Malé podniky, které odradí časová či finanční náročnost podávání samostatných žádostí o podporu svého mezinárodního marketingu, ke své propagaci mohou od roku 2009 využít i zvláštního projektu „Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích“. V jeho rámci mohou jednotliví účastníci získat podporu do výše 120 tisíc korun, přitom budou zařazeni k dalším českým vystavovatelům na tematických veletrzích pod hlavičkou agentury CzechTrade.

Proč podporovat marketing? 

Vraťme se však k hračkám. Blahoslav Dobeš říká, že v duchu nastaveném projektem České hračky do světa, který hodnotí jako velmi úspěšný, bude firma pokračovat i po skončení financování z evropských fondů. To však bude muset nahradit z vlastních zdrojů či programů, které nejsou financovány z fondů EU. „Existují programy, které mají jednodušší administrativu a efekt je pro nás srovnatelný,“ prohlásil.

Nabízí se otázka, zdali má smysl investovat veřejné peníze do propagace soukromých firem v zahraničí? Přináší to jiné pozitivní výsledky krom toho, že „zaplavíme Evropu Krtečky z plyše?“

Podpora marketingu malých a středních podniků v žádném případě není českým specifikem. „Dotace na účast mají i v jiných zemích, například ve Španělsku,“ povšiml si Marek Škvor ze společnosti VELTEKO při loňské výstavě v Düsseldorfu. „Proto bych uvítal, kdyby se objevil pokračovatel programu, určitě to českému průmyslu i ekonomice prospívá.“

Podobný názor zastává i Dobeš z MÚB. „Vývoz je a bude pro většinu tuzemských firem klíčový,“ konstatuje. „Stát i EU potřebují, aby firmy, které v nich působí, prosperovaly. Prosperující firmy zaměstnávají občany tohoto regionu a platí daně,“ pokračuje jednoduchou logikou a dochází k závěru: „Pokud část ‚příjmu z daní‘ občané nabídnou na perspektivní projekty, určitě se jim tato investice vrátí.“

O tom, že evropské fondy zaměřené na propagaci rozvoje českých podniků (a tudíž i jejich okolí) skutečně přispívají, je přesvědčen i Petr Očko z MPO. Tomu napomáhá skutečnost, že podpora z programu Marketing je poskytována maximálně ve výši poloviny výdajů. „V případě, že by účast na veletrzích nebyla přínosná, neinvestovaly by firmy do projektu 50 % vlastních prostředků,“ upozorňuje Očko.

Pozitivní ohlasy ze strany úspěšných žadatelů to potvrzují. Podle šetření společnosti Aspectio Research, které proběhlo v lednu a únoru, je s účastí v programu Podnikání a inovace spokojeno 80 % z dotazovaných podnikatelů. Přitom 83% z účastníků by jej rádo využilo v příštích letech znovu. 

V budoucnosti by přitom měly aktivity na podporu marketingu pokračovat, avšak podle analýz ministerstva průmyslu a obchodu se počítá s větším propojením s ostatními nástroji a programy. Navíc s důrazem na hledání výhodných odbytišť. „Více pozornosti bude věnováno oblasti technologického foresightu, tedy identifikaci trendů na zahraničních trzích, které ukážou českým firmám, kam investovat s ohledem na budoucí poptávku  na perspektivních trzích,“ zakončuje Očko.

 

Zdroj: www.euractiv.cz